skoro-vegan Kokosová bublanina

#glutenfree #sugarfree #lactosefree #cherries

     Po dlooouhé době jsem pekla! Splnila jsem totiž konečně tu hlavní podmínku - hlavně v klidu! (po zkouškách, ale na diplomce se pracovat nemusí, že...aneb zase tu máme prokrastinaci! Nenene, jíst se musí vždy a všude.)

     Přesto, že se od jisté doby štítím receptů ve stylu "hrnek mouky, hrnek mléka, hrnek cukru", tento recept z pažitky mě velice lákal! 

     Co se týče té mouky - tentokrát jsem zkusila pohankovou namíchat s jáhelnou, asi půl na půl. 

    Takže pohodička - připravím si suroviny (ještě jsem si je strategicky roztřídila na "suché" a "mokré"), připravím si pečící papír do plechu, plácám se po rameni, jak mám všechno připravené dopředu, a jde se vytvářet. Takže hrnek mouky (tam, kam si normální lidi lijou čaj nebo až po okraj?), prosyjeme, hrnek kokosu (je to stejné množství jako u mouky??), kypřící prášek (prý tam je lepek, ale ve složení ho nepíšou)...ale celý? panebože...no, snad slečna věděla, co dělá!. Zamícháme a hotovo. Suchá směs je připravená. Teď ta mokrá. (Zapneme troubu na 180°C) Vyšleháme do pěny tři vajíčka s trochou medu (asi 3 PL), aby se neřeklo, přisypeme drtek stévie, přidáme hrnek mléka (použila jsem rýžové) a nastrouháme trošku citrónové kůry (z půlky citrónu, co leží v lednici) - to místo té vanilky, páč tu doma nevedeme. Nyní směsi smícháme spolu. A sakra! Je to moc tekuté! Co s tím? Risknout to, neriskovat to? To chce klid!!! No, přidala jsem ještě trochu mouky...pak trochu kokosu...a pak zase trochu mouky a kašlu na to. Tak, trouba předehřátá, plech plný, kypřicí prášek už jistě pracuje, tak už jen třešně. Hmm...to by asi chtělo vypeckovat, když jsem minule mámě chválila, jak je to super, když v nadýchané bublanině nenarazíte na pecku. Takže peckujeme...Panika! Musím rychle, protože jinak prdopeč vyhraje. 

     Po 10 minutách kouknu do trouby a buchta vypadá dost podobně, jako na začátku. Po 20 minutách mi pípá budík a bublanina už vypadá líp. No přidám ještě 5 minut. Fajn stav. Vypnu troubu, ale bublaninu nechávám dojít. A výsledek? Příště tam rozhodně nedám celý kypřicí prášek, ale kupodivu mi to chutná! 

Pozn.: Druhý den už se "práší od pusy", tak to příště neupravuj, Martinko!